kdo poslouchá náš smích?
že ze mě je nejen lidský sen?
a za svoje zpovídat se smím?
za něhu, za každý verš, za prsten?
kam putují oči, když nevidí?
jak zůstat bdělý, i když spím?
vodou, ohněm, vzduchem opití?
a podlehne také srdce našim rzím?
kde koupá se labuť než vyletí?
a kam v nás jdou vrcholky hor?
je boží jiskra skoupá, co zasetí?
nevěsta život předvádí svůj vzdor?
za malou větou, kterou opakuji
za láskou, která chtěla by si hrát
za tebe krví malou větu zabarvuji
dnes, denně, znova, nevím kolikrát
