 |
| link foto |
protože je noc a ty jak sníh, plná ledu
z lámajících ker a srdce zmrazené
ptám se, proč pout se zbavit nedovedu
když to, co milujeme praská zdrcené
neklidem běžný klid, beznaděj za nadějí
křič než budeš pryč, že prožíváme
buď válku nebo mír a nikdy nedospějí
na váze lásky zbytky v dekagramech
a kolikrát chceš utíkat a hned se vracet
zápěstí do pout dát a zas opouštět
vyznání na mých rtech máš mi splácet
kolikrát lze proklínat a zase odpouštět?
