kterou jsi mě ozdobila
naráží v drobnohledu
na sklíčka, co mne poranila
střípky maličkých dnů
co vytavila něčí zlost
zaseklé v dřeni pohledů
nejsou nám pro radost
pinzetu, skalpel a laskavá
slova, co čistí tvoji tvář
sem tam i kapka krvavá
z ruky, vytahující zašlou zář
to kapka z krve člověka
jenž neleká se střípků
uvízlá v pleti proseká
cestu ke světlým zítřkům
Michal Zachar
.......................................
všem, co dali do mlýna svou trošku