když duše láskou sužovaná
na co myslí, kdo ji má rád?
a Bohem i lidmi milovaná
to je chuť krve snad
srdce jedna jediná je rána
a vedle tebe vidím stát
a zvoní stopám hrana
to i vlci umí naslouchat
zaslíbená jsi temné kráse
když sobě už nepatřím
jsi mým dobrem v čase
mou krví, srdcem, vším
)
