jako když sežehne tě plamen
a duše klidně vzlétne vzhůru
s rukama sepjatýma říkáme, pane
a oheň stráví nás, jak noční můru
říkám si, kdo pak první vstane?
a z bolesti přestřihne šňůru
jak lovci vábící kořist na čekané
chtěla radost ulovit tvou chmuru
pod víčka dal jsi nám pramen
jak strom si sobě trhá kůru
jsi větší, když řekneš jen ámen
a tvoje duše může letět vzhůru
