v hladinách celku pluje
mé srdce vyrvané nočním můrám
v zákoutí Platonovy sluje
záblesky stínů z ohně křičí hurááá
na svět jsme přišly tiše
my lidé jsme začali k smrti šílet touhou
mít Bohy, hřebíky a kříže
a jazyk věků zničit za vteřinu pouhou
jsme mrtvé stíny stínů
ze kterých nezbylo už ani trocha kostí
láska si hledá domovinu
kde? v srdečních síních z lhostejnosti?
foto: JULIA TROTTI
