v očích je smutek, co bys nehledal
záblesky touhy zkroucené do kovů
když tavič dávný ohněm plál
a teď tu touhu hledáš znovu
když sebe stavíš v přední řadu
a voláš tiše všemu směry pochopení
váhavě natahuješ ruku, čekáš i zradu
dostávajíc čekané, nelidské utrpení
záblesky touhy zkroucené do kovů
když tavič dávný ohněm plál
a teď tu touhu hledáš znovu
když sebe stavíš v přední řadu
a voláš tiše všemu směry pochopení
váhavě natahuješ ruku, čekáš i zradu
dostávajíc čekané, nelidské utrpení
a tak si láskou říkáš o bolest
co všem světům rozprodáváš v utajení
a když jim vládne závist, lest
představy to nejsou stavy pro spojení
poslední věta určuje příští děj
jedno duše vyřčená s láskou i psaná
tak nemusíš být zrovna čaroděj
bys světlu smrti řekl s láskou ti zvoní hrana
jsi hledačem z nálezů a ztrát
a ty jsi tvorbou řádu ze všech svých světů
tak čeho se chceš vlastně bát?
dávajíc srdcem krásnou víru z očí - je tu
Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------
QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST
Cokoli dá ti osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.
