foto by Devianart |
člověk je stvořen pro lásku
kterou však sám uhlídá stěží
na tolik malých provázků
jedou koně v lonži bez otěží
a šedé nebe v zachmuření
a my žijeme sami v odloučení
pak láska v pravdě není
když s větrem naše dráhy mění
až paprsky nás postříbřily
když kletby vlčí nejdou spát
a s nocí jejich světlo sílí
když dotýkáš se, jdu se bát
zahalen v měsíčním jasu
stojím a vím, přihlížet je nech
srdce vstanou po zápasu
když navzájem pili si svůj dech