Skládáme život z malých celků.
Co vypadávají z kola osudu.
Každý je plný barev po pastelku.
Dost místa pro krásu i obludu.
Nezmizí nic v čase a prostoru.
Snad jen lži budou blednout.
Ale už navždy jsoucí pospolu.
Stačí k tomu ruku zvednout.
Svíráme lásku, tu pastelku moci.
Nakreslí příběh, co si pamatuje.
Ruka hrozící touhou po pomoci.
Neříká nic, jen tiše naznačuje.
Skládáme život z malých celků.
Co vypadávají z kola osudu.
Každý je plný barev pro pastelku.
A budeš kreslit až tu nebudu?
