 |
| foto by Garibaldi |
já jsem tajemství, které vyzpíváš
a jsem noha bosá, co se potí
když sem rosou chodíváš
říkat mi o doživotí
jsem potřebný těm včerejším
stejně tak zítřkem denním
když srdcem konejším
v tmu neproměním
a tak jde jen já a já světem
a to jsi úplně od počátku
až dojdeš odkvětem
na konec řádku
