Rozjezdy jsou tvá životní síla...
Říkáš si svou, tvář trochu bílá...
Roztlačit káru, nemusíš z kopce...
Hup do kočáru, jsi postrach obce...
Vyhodils prince, misto něj Honzu...
Nebereš mince, chceš jezdit Monzu...
A v zámku po té, zničíte obra...
A sníte soté, vše v zájmu dobra...
Vítěz je jasný, princezna krásná...
Tak si buď štastný, myšlenka spásná...
Jsou totiž věci, na něž jsem nesáhl...
Adié merci, Váš kocour v botách...
Michal Zachar
.....................................
všem myš-lenkám, kdo v našich životech tvoří a inspirují
z pouhé lásky bez nutnosti odměn, kromě úsměvu...
z pouhé lásky bez nutnosti odměn, kromě úsměvu...