 |
| by Alice Vegr |
v klobouku z růží
spí něžná krása tváře
ženy kreslené tuží
co vypadá, jak od oltáře
zavřené oči tiše sní
a třebas zrovna o lásce
a sladce v růžích sní
tajemná hudba, poznáš se?
vy vytržení z melodie
snů, co kvetou do růžova
a pak, že láska neopije
líbá tě ve snu zas a znova
