Cesta pro ticho

když poslouchám ticho

co mi všechno nese

až řev z břicha lvího

čekám kde, co hne se

připlouval jsem s mraky

vytrácel jak sněhy

prázdné hory, plné taky

větru, deště a tvé něhy

věčně odcházející tam

věčně přinášející sem

to, kde jsem je klam?

nohama si chladím zem

slunce zapadá, jde déšť

srdce poutníka tesknota

je osamělý, ale nešť

nikdo nehledá kus života

cesta nemá barvu slova

ani tvaru toho drápu

sametová hříva lvova

nevysvětluj, řekni chápu

Michal Zachar

.......................................................................

Co víme jeden o druhém? Nic!
Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě.
Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostatní je lež.