snad Bůh nebude moc žárlit
až vytáhnu zas svoje pistole
dala jsi mi důvod je nabít
a nenechat je jen ležet na stole
snad Bůh nebude moc žárlit
když jsem se sám rozhodnul
že bez něj jdu jen tak zabít
myšlenky na nichž se neshodnu
snad Bůh nebude moc žárlit
když stávám se svým katem
osvobodím-li jeden závit
z potřeby označit se stigmatem
snad Bůh nebude moc žárlit
dám jim šanci být na poušti
tak škrábu malbu sgrafit
z myšlenky, co mě teď opouští
