proud vědomí pluje tebou
a cítím bolest i strach, co bodá
že lásku necháváš slepou
když se miluješ nesourodá
a cítím bolest i strach, co bodá
že lásku necháváš slepou
když se miluješ nesourodá
jdu a cítím vše v jedné chvíli
tání bolesti z ledovcových bloků
popel a sníh z míst, kde byly
křivky tvých pevných boků
a všechny slova byla tvrdá
nemohoucí tvůj strach rozpustit
hříva, vztyčená hodně hrdá
od bolesti k radosti jen být
jdoucí po cestě nezahynou
světlo zlatého květu ti jas dodá
jdeme dokud se nerozplynou
shora i zdola jen čistá voda