Foto: Petr Bokvaj |
jak stoupáš mi do srdce
a to jde do komor tvých
já pronikám dál prudce
dávám ti do dlaní smích
tak, jak jdou naše přání
a taky pohlazení z cest
budujeme si život dlaní
květ, co má stále kvést
někdy se bojím, já bloud
jen tak dotýkat se lásky
a stačí přeci pohlédnout
do tvé tváře bez otázky
zrcadlíš mi něžnost věků
tu, co poztráceli andělé
vím, směješ se, že kvetu
i když to říkám nesměle
tak modlím se tu k bohu
co dal mi tebe za děvu
a láskou si už nepomohu
z nejkrásnějších úsměvů
jak klesáš do mě celá
a v bytí odráží se: křič!
od srdce k srdci jsi chtěla
být tím, kdo pozná klíč
jak klesáš do mě celá
a v bytí odráží se: křič!
od srdce k srdci jsi chtěla
být tím, kdo pozná klíč
Michal Zachar
...................................
Den má 86400 vteřin. Tedy 86400 okamžiků.
Proč lidé, kteří nemají čas, obvykle udělají tak málo lásky?
Nerozumějí okamžikům.
Den má 86400 vteřin. Tedy 86400 okamžiků.
Proč lidé, kteří nemají čas, obvykle udělají tak málo lásky?
Nerozumějí okamžikům.