ďolíčky smíchu, které korunují dílo
přáním, které jsou tichem srdce zakrytí
když ze tmy natřelo se vše na bílo
noha přes nohu jde upejpavou chůzí
a stejně tak oči, mrknutím sklopíš
a stejně tak oči, mrknutím sklopíš
duhová záře odlesku, co mají pstruzi
když ke skoku své tělo vzchopíš
jsi vůně, rozléhající se časem úsvitu
jsi vůně, rozléhající se časem úsvitu
vnímaná, když nám docházejí síly
v srdcích, v tom láskyplném úkrytu
cítíme, že jsme tu kdy byli a žili
v srdcích, v tom láskyplném úkrytu
cítíme, že jsme tu kdy byli a žili