WITHOUT YOU 💖

mám sílu překonat bolest
mám sílu překonat smutek
až když tě jde život poplést
najdi srdce a udělej skutek

mám touhu uvidět tě celou
mám touhu políbit tě všude
všechno je zemí zdivočelou
démoni slábnou a co zbude

mám chuť dotyku zpřesnění
mám chuť shořet, i ti dohaslí
vím, jen bolest nás nezmění
srdce moje, pouze nás odhalí

XYZ

žijeme časem, až z něj zbydou okamžiky

nemluvíme hlasem, který je pro romantiky

přítelem běhu, co odpočítá tempo marše

nehledáme něhu, dovedla by nás jen k arše

jazykem slov pijeme poháry slz na řasách

okamžik vdov, když radost nahradila strach

vykřičet lásku, co nahradila hloupé pověry

a dostaneš v sázku bez srdce různé poměry

zapomínáme věrnost životu vzít si do krve

nádech je věčnost, vydechni prosím poprvé

Duna

cokoliv se ti stane, jdi dál až k branám pekla
všichni umíráme na vlastní smrt v zběsilosti
že žádný pocit není nekonečný, jsi mi řekla
ze zrcadel života nikdo nevyvázne nemilostí
celá věčnost mnou na kolena smekla

a tak vtažen do světa za stínem vlastních vin
celý den pěší poutě pouští představ v horku
pouště, co buší zrnko za zrnkem do kovadlin
důkazy objevují se, mizí v expedičním morku
dotkneme se radosti bytí z rozvalin

hlava, jediné místo v němž je voda a já plavu
plno emocí, málo místa a spousta trnů bolesti
utíkám pískem skrz skály v milimetrech davu
cesta hledání hvězd navždy v pokoře oklestí
poslední, čekání na poslední zprávu

jedna za druhou spadla každá tvoje maska

to jediné, co ještě uvidíš je čisté noční nebe

miliardy hvězd svit radosti, když strach praská

zbláznil se, abys ty našel normální kus sebe

tak už se ho pusť, líbá tě tvá láska

mé sestře Blance

NEZNÁMÉ

tak jako se ozve zvuk z tamburin

hrajeme melodie, jen já a můj stín

zpívala jsi se přesně, jak v mém klíči

a když utichne ticho, tak srdce křičí

nechci být kapelou, co hraje sama

beru do dlaní polibek od neznáma

a všechno, co ve mně ťuká rytmus

říká nejsi sám nikdy, jen věřit zkus

ve všech divokých snech běžet dál

a tak tu stojím na silnici nahý král

blues stojí, běží, krásné věci naříká

tvůj klíč neznámé ničí a do dalších ... proniká

Držím tě

Prší, a kapka za kapkou padá.

Vytrvalostí v objetí gravitace.

Řeknou si vůbec, mám tě ráda?

Na chvíli vládkyně a abdikace.

Letící svými polibky protnou.

To zpívání drobností hlasem.

V pokoře pádu nebe zkrotnou.

Každičká jdoucí svým časem.

Až země nastavující své tváře.
Déšť je tvé srdce, co tu kluše.
Láska kapek miluje i ty lháře.
Co čekají až doběhne i duše.

Kolotoč bezedných dnů

Každičký pohyb vesmíru,
mi připomene tebe lásko.
Srdeční tlukot na míru
odvíjí niť, jak život krásko.
A tak hledám i tvé dotyky,
co bolestí i steskem straší.
A chci vypadnout z putyky,
kde chlast je čím dál dražší.
Když večerní špunty létají,
hospoda na tobě nechce tratit.
Radost už žádnou nedají,
zaslechnou jen platit, platit.
Dívám se plačky na měsíc,
nádobí myju za ten chlast.
Mačkajíc slzy srdcem vězíc,
v deliriu představ, co je slast.
Ještě poslední pár půllitrů
a mám zas chvíli vystaráno.
Tak se po jitru dívám na dno,
až bude další nadbytečné ráno.
Ten kolotoč bezedných snů,
končívá každý večer sázkou.
Zaklínám Boha všech nocí i dnů
a šeptám LÁSKO, LÁSKO LÁSKO ...

Mlčení srdce

na vlnách měsíce si pluje
ta moje touha po objetí
a mlha dál mlčí, zakazuje
zvlhlá křídla už neodletí

nesvítí místo odrazů světa
když doběhne to prokletí
a hlavě se vzpírá ta silueta
slov, co zničila to objetí

pokaždé dáváme v sázku
srdce se dotkne koloběhu
a slzy slunce svítí pro Lásku
co se nedostala do oběhu

Neopouštěj mě

nebe zas odívá se temně

a kolik z nás jej vnímá?

já kladu své ruce jemně

kdo hříchy naše snímá?

do zimních nocí vylétáš

a tvé stopy pálí most

plynoucí život tady máš

a ty pozvaný jsi host

kolikrát zaklínání slovy

pomůže navrátit duši?

kdo ví, už mi neodpoví

milujeme víc než tušíš

Sto tisíc andělů (A Hundred Thousand Angels)

bolí mě usínání bez tebe

hvězdy si tančí za zenitem

žijeme v mrazu, co nezebe

sami sobě zemí i satelitem

lampu zhasíná překvapení

poprosit vše o odpuštění

láska je tady bez kradení

to červánky jsou rozluštění

zhasínáš lampu a vychází

sluneční záblesk nevídaný

oči jsou jak okna vitráží

a smutný čaj bez snídaní

jak často slyšíš miluji tě?

bez tisíců andělů, co musí

šeptat naposled při úsvitě

kdo nevěří, ať si to zkusí

Odemknout

láska je klíč ke všemu
a nikdo neví, co se s ním otevírá
skoro, jak sáhnout do džemu
a do dlaně radost z větru odebírám

láska je sluncem v moři
a racci a hudba cikád tančí opilostí
to, když víno v žilách shoří
srdce chce volnost, kdo ho omilostní?

láska je poslední mašlí
a ty volánkem z živůtku tanečnice
odemkneš, protože jste našli
bolest na dně poslední vlásečnice

zamykám lásku beze slova
dotyky klavíru říkají jen, co kdyby?
milovat znamená zase znova
odemknout všechny své pochyby