všechny slova nejdou vyplakat
a ani ta bolest, co stojí za nimi
Boženu s Oldřichem vymáchat
v čase společně se všemi jinými
každý den umírá pohled na svět
a třeba právě slza v oku srazila
tu pýchu srdcem se jen zachvět
to, že v slabosti je skryta tvá síla
že život na zemi je trestem smrti
se kterým spojen svým duchem
zrodí se zrána v peřinách kus črty
a budeš spíš vodou nebo suchem?
stojím na přechodu dne a sháním
kde ve výprodeji je kde jaká láce
před tou silou se já slabý skláním
a šeptám si: dej přednost lásce
