když duše hovořila s Bohem
zůstal jsem sám a bez vína
a tak se nezabývám slohem
slovo Adamovo, růže Evina
peču se, jak chleba bez kůrky
to, když čekám, až tu nebudu
slunce hupslo někam za hůrky
a tma se stala svědkem Osudu
točíme kola štěstí nekonečna
a tahle práce nás moc nebaví
krom toho, že je nebezpečná
čekáme okamžik, co je zastaví
čekáme okamžik, co je zastaví
a tak spolu našli tuhle svíčku
uhořívá, ale nikdy nezhasne
a i když slzy někdy na krajíčku
svítí jen to, co samo hořet chce
uhořívá, ale nikdy nezhasne
a i když slzy někdy na krajíčku
svítí jen to, co samo hořet chce
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ