OKNO

UPROSTŘED NOCI POPRAVENÝ
SPOUTÁVAJÍCÍ POCHYBY
JSOU CHVÍLE BOHEM PŘIPRAVENÝ
KDY DÍVÁME SE NA CHYBY

A SLOVA SKÁČOU JAKO SLZY
DO OTEVŘENÝCH KONCŮ
KDYŽ TĚ BOLÍ, DO SMRTI BRZY
SNAD JENOM DO PITOMCŮ

OTEVŘEŠ DUŠI JAKO OKNO
PRO SRDCE PADAJÍCÍ
LÁSKA JE TO, CO SE TĚ DOTKLO
NÁS MODLÍCÍ A KUPUJÍCÍ

mé sestře Blance

Růže

únava klesá na celou zem

z rána se šedou čím víc halí

a tak, co zveme podzimem

jsme teď už více zralí?

uzrála jablka a z plání

ostrý vítr s vlasy zahvízdal

i pláňata nejsou teď zdání

chvíle skryla čas, statista

stačí tvůj dotyk nevšední

když ještě chvíle může

řekneš, co slova poslední

zde by měli kvést růže