vyvolávám tlukot srdce
když se mu nechce bít
jenom tak klidně trhne
a co není mečem je štít
vzpřímený rád klesnu
a bdíme dřív než bdíme
jsme snem dřív než ve snu
láska tne v dráze přímé
možná je oko jen nadějí
míří na duše zemřelých
větší než zaživa souznějí
tím pláčem slz odřených
šeptáme nic v podtónech
bijí obrazy večerů a rán
v srdci, kdo tone, utone
světlem je stín milován
vyvolávám tlukot srdce
když se mu nechce bít
jenom tak klidně trhne
a co není mečem je štít
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ