vyrážíme do dálek jako ptáci
silně opilí nekonečnem
děj za dějem ti život zvrací
v nasvícení jedinečném
a řeky tekly křížem a pomalu
padali jsme hladem
lemovaná spoustou chvástalů
srdce zamrzala chladem
potichu se nikdo neopíjí slovy
barvami uschla plátna
co když ti nikdo neodpoví?
když jdeš do nenávratna
a zavolal, moje umíněná hlava
život je divnej pták
ty spíš, co tvoje láska dravá?
černá či bílá? líbáš? jak?