to bolest srdce rozpustila sníh
co zamrzl tvou vodu v led
ďolíčky vášně jsou na tvářích
dotyky z lásky ženou krev
když navlékala vločky sněhu
to, aby z očí opadaly pryč
provlhlý pohled krájel něhu
nepřestat toužit, to je klíč
a teď se lásko svíjíš jako had
nechci odlehčit tvou zemi
přestal mě ohřívat tvůj chlad
i touha srdce uletět mi
kam zapadli sazeničky rad
jsme růží, stačí přivonět
provlhlý pohled krájel něhu
nepřestat toužit, to je klíč
a teď se lásko svíjíš jako had
nechci odlehčit tvou zemi
přestal mě ohřívat tvůj chlad
i touha srdce uletět mi
kam zapadli sazeničky rad
jsme růží, stačí přivonět
zahradu života, co mám rád
a v ní každý živý květ
a v ní každý živý květ
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ