Příběhy

jsem vidět? už a nebo ještě?

a čím, jakýma očima?

přijetí kapek velkého deště

ze slov se kouřit začíná

záchvaty vzteku bez přijetí

jsem dobrá a bohyně?

a můj prst ticho nezpečetí

zranitelná jsem ve vině

dívám se, mám osvobodit?

tu touhu stvořit den

nevím, jak noci neuškodit

ve svém snu bolavém

já bojím se, že tě ztratím

zklamaná z reality

nevím, jak lásku splatím

poháry byly nedopity

mám zrazovat sebe samu

když moje srdce bije

já jeho tlukot neoklamu

tvé světelné melodie

vidím, co chci a to mě děsí

namísto sebe tebe

ale když vím o příbězích

jdu, ať mě láska vede

Uchazeč

drží tě v temnotě a tak všechno začalo

pusť ven všechny své kostlivce

a zpívej tak, ať jejich kosti jdou

pohřbené hluboko se mé srdce toulalo

tajemství blázna a blouznivce

je, že přestaneš zpívat jen svou

jsem kapka vody nekonečně rotující

ten starý příběh byl už pryč

nejsem jedno z andělských per

nikdy se nevzdám, a i když chybující

časem z nevyřčené duše klíč

jsem nepotištěnou stránku her

co když řeknu, že nejsem jako ostatní?

nejsem další duše na prodej!

co na tom, že jsme dočasní?

ten hlas, v tvé hlavě šeptá: "úchvatní"

ty to odmítáš a říkáš bodej

jsem co zbylo, tak mě nezhasni!

jsem ta tvář, které se musíš postavit

zrcadlící se v tvém pohledu

když víš, že všichni předstírají

že láskou z bolesti se můžeš pohladit

nic než milovat tě nesvedu

ale už to nechci šeptat potají