mlčenlivější a smutnější
díváš se jen tak opodál
z toho, co bylo dřívější
jsem se ti se už doprodal
já paprskem stínu střech
jakoby sám odplouval
zval ke mně na nocleh
srdcem srdci domlouval
jen schoulení a mlčení
úsměv není spropitným
odkud to vše pramení?
jsem či nejsem bezcitný?
jsem mlčenlivý uvnitř
nejsem však už němý
sloh ze všech mluvnic
to v míru ticha ševelení
a vzdechům tajemným
nebesa i země zasténají
krve a vody nájemným
se mi v srdci rozlévají
nacházím hmotu hmot
i ty se svíjíš bože náš
co bolestný máš hrot
když chléb svůj dobýváš
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ