nikdy jsem nechtěl jen tak letět
ale záviděl všem, co někam letí
asi jen chtěl si dát v srdci vědět
jak já sám taky toužím po objetí
převracíme svět dokud nezkamení
zůstane slovo, to co kámen puká
my všichni můžeme být poražení
my co lpěli a život v srdci ťuká
má milá, jak je ti s mým stínem?
až zeptám se tě jednou s úžasem
na hrudi držím tě srdce v objetí
a už vím, proč tu vlastně jsem
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ