Vyslyšená

foto Robert Saltzman

jsme jak tančící hory

co vtrhly do tykadel světel

tak někdy lidská láska bolí

to když mečem říkáš, jděte

a ve tmě, co se neusměje

před tebou kdybych klečel

prosil o křídla beznaděje

spuštěné ruce stmívaj večer

andělé křídly zlámou zář

podoby srdce tisknu v dlani

svá ústa polož na mou tvář

polibek dlouhý, až do svítání

láska je modlitba vyslyšená

a svět se mi ztratil aniž tuší

když se jak žena začervená

tak v rozkoší i Bůh ztratil duši