Proud

miluješ, protože miluješ

a bez strachu odmítáš

svou vodu pouštíš dál

když do ní srdce vhazuješ

aniž víš, kam s ním zavítáš

radost proudu je dar

teď jsem navždy uzavřený

v rakvi ze svých činů

je pozdě vrátit řeky tok

chci být v tobě utopený

ať klidně si jen plynu

kapka, co udělala krok

tam, kde je tvé srdce jsi ty

vhozený do řek, co proudí

po kamení bez pohodlí

do oceánu bytí jsou slity

a po kilometrech poutí

odvaha je strach, co se modlí