Démon

pomalu přicházejí chladné dny

vyložily jsme si všechny karty

bojovníci všech království sní

o tom, jak položit jazyk na rty

pomalu chladne srdce i krev

spoutáme pravdu slovy her

kolik nocí jsme si na zádech

říkali, že poslední je, teď ber

stále jsme stvořeni ze slov mít

ale bestie není jenom venku

k démonům nás nevede klid

já zlost mám jejich navštívenku

království přichází a zase mizí

já chtěl sem ti to prostě říct

až ucítíš můj žár, své sklízím

v démonech mých můžeš číst

světla slábnou, všichni se plazí

moc se nepřibližuj, říká znak

maškaráda kope hrob, my nazí

ledaže bys mi ukázala, co a jak

čarodějka jsi ze tří prostřední

z temna mých očí můžeš brát

a řekni jen srdcem poslední

otázku, může i démon milovat?

"V magii - a v životě - je jenom přítomný okamžik, TEĎ. Čas se neměří, jako když se počítá vzdálenost mezi dvěma body. "Čas" neuplývá. Člověku působí obrovskou potíž soustředit se na přítomnost; pořád myslí na to, co udělal, jak to mohl udělat líp, uvažuje o důsledcích svých činů, proč nejednal tak, jak jednat měl."