to ty vlasy, jak hořící keř
co křičely oranžovou barvou
vyjdeš z mlhy, to mi věř
slova jsou to, čím mě nazvou
kroutící paprsky svatých
dopadají ti mýty na tvou hruď
očima do ruk sepjatých
říkávali ti v srdci doma buď
a tak dřív než budem mrtvi
už není nic za co se mám stydět
tak drž ji v mém srdci
a co nám brání se teď vidět?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ