letící mraky oblohou
zvou ke hrám snem
odtud až do nohou
a vnímáš ze mě zem
najednou až zamrazí
když skutky doháníš
to, že jsou jen obrazy?
pravda se lži nesklání
otevřít nebe si přeješ
pohlédnout do tváře
ve všem, co si hřeješ
mám to srdce kováře
a tak zase bouchám
skrze kovadlinu zvíře
srdce v duši, co mám
s láskou a v dobré víře
to je tak krasný, že teď pořád brečím, moc díky, že jsem ty slzy zase našla :)
OdpovědětVymazat