a kráčíme do něj přes mosty
nemáme si sobě, co závidět
protože všichni jsme tu hosty
každý slyší jen to, čemu rozumí
a když si důvěřuješ, umíš už žít
to láska je tím, co každý neumí
je tvoje kopí, meč, zbroj i štít
každý svět bojuje o svobodu
to zabíjíme silou svojí vášně
a až nebe dá nám svoji vodu
my dovnitř obracíme strážné
každý ví, že teď existuje štěstí
ale my si ho neumíme vážit
svobodu má, kdo serve zvěsti
že láska už nechce svlažit
každý svět má svoje srdce
to svět k světu zlehka zapadá
říkám to každé ženě i smrtce
proč moje srdce mám jen já?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ