jsi cestou dlouhou
a nejsi od sebe ani daleko
vrátíš se na pouhou
vteřinu mezi alfou a omegou
ukazuješ cíl bez cesty
my jdeme sami i když v bázni
to za pochvaly i tresty
jdem tam, kam jdou jen blázni
vracíš se na chvíli zpět
vítr ženeš svým vzdušným bolem
a chceš se i srdcem chvět
zapomenout cesty a běžet polem
láska je cesta k člověku
a vede tě rovnou skrz tvou duši
za všechny cesty poděkuj
jdeš stejně jen tou, kterou tušíš
Michal Zachar
-----------------------------------------------------
Cesta dobrého člověka je skutečně poseta květy, ty však se objeví za šlépějemi, kterými kráčel, a nikoli před nimi.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ