The Secret (ΤΟ ΜΥΣΤΙΚΟ)

někdy s pomalou činností srdce

zastavujeme výdechy plic

až když život křičí v dlani prudce

otevři se tajemství víc a víc

odkládám vazbu kožených tkání

stvoření plazící se, jak had

a po veškerém stále mám přání

nasytit láskou srdce hlad

pouštím se starého světa jak kůže

a nový obal právě vyrůstá

skrývané být a zjevit se teď může

uprostřed všeho smysl má

a všechno, co tě potká otevřenou

co směr života a smrti protne

nejdůležitější, i když na zapřenou

bude to, co se tě dotkne

Michal Zachar