a tehdy takhle hrál
to bylo v nočním tichu
ten, kdo tvář ti vytesal
dávajíc svému hříchu
jak já jsem se jen ptal
když naše duše bolí
že láska spustí cval
a letí všude po okolí
bez toho, že by vítr vál
ti vlasy hrají větrem
když všude plno skal
a ty jsi jenom světlem
kolikrát taky jsem si přál
skoro netroufám si říct
to, aby život byl jen bál
kde v očích ti chci číst
a já jsi v nich ten král
co snímá kletbu zlou
já možná hledám grál
když tvoje oči žhnou
ve sněhu, co už tál
jsem vody našel dost
zas srdce táhnu dál
deváté srdce pro radost
Michal Zachar
.......................................................................................................
Žít jenom proto, aby člověk žil, to je dost málo.
Život musí obsahovat hodnoty, pro které stojí za to žít.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ