If I Could Be Where You Are

pokud bych mohl být tam, kde vy

možná by srdce řeklo: hladovím

jak sdílím životy a k tomu si sním

možná, že sytý neuvěří hladovým

pokud bych mohl být tam, kde vy

tou cestou s tebou jít vnímal bych

když na času je kolik dne i tmy

dáváme těm, co tady žijí tvými rty

pokud bych mohl být tam, kde vy

natáhnu ruku k tomu, co jsou švy

tou životu náležící otázkou, kdy?

dotkni se srdce srdcem, už navždy

Michal Zachar

.........................................................................................

Někdy jsou cesty klikatější než jeden lidský život. Pokud při své cestě neseme vědomí toho, že každý náš krok ovlivňuje miliardy dalších, můžeme jít s pokojem třeba do...

Kdybych měl srdce (If I Had A Heart)

já jsem ostří nože

kterým jsem se vryl

tys vzdechla Bože
a zase jsem se skryl

vnímáš doteky boje
sen bere i dává nůž
přeřezávám ti spoje
tys žena a já muž
kalichem květů rty
dostávají své vůně
síly chvění a kdy
vtrhnem ke koruně
vlastnit mít lásku
krví stou stvrďte
a život pro krásku
kdybych měl srdce

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------

Velký člověk má dvě srdce - srdce, které doufá, a srdce, které trpí.

Hladoví (Heaven's Hung In Black)

hladoví láskou se vracíme zpět

z návratů vzpomínek, co jsou
tak jako popel z ohně spálil svět
jsme světlem, zářící mstou

a chceme patřit v nebi tmavém
plni strachu z přijetí mraků
to křížoví rytíři ve smrti tkaném
krájíme hlad si ze znaků

hrající železem si na místech
jsou srdcoví si otázkou
co čeká doma, v těch v zdech
když hladoví šli za láskou

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch.
Duch vždycky zvítězil nad mečem.

Dnes v noci, Miluji tě (Tonight, I Love You)

všichni jsme partneři, obzvláště někteří
to, když se nám sám neosladí čaj 
nebo nedonesou všechno k večeři


i k snídani máme nějaký pochod, styl
a říkáme-li, hrej si jen si hraj
na rozhodnutí se pro společný cíl


a jako proud mysli v hlavách kamení
vzniká vyrovnanost i tvá milost
tak my hledáme jen ta naše znamení


ale pro úspěch celku není, co kdo byl
snad jen dvě srdce a zběsilost

jak dalece žijeme pro společný cíl?

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------

Začni svůj den tím, že se ještě v polospánku nevykradeš z postele, ale zůstaneš ležet a chvíli si představuj, co chceš dneska se svým partnerem dělat. Jaký máte dnes společný cíl? Zkuste si představit, jak k němu společně kráčíte. Totéž si klidně opakujte v případě všech ostatních partnerství - s dětmi, s rodiči, se sourozenci, s obchodními a uměleckými partnery i se všemi ostatními. A pak zjistíš, že nejkrásnější společný cíl není to, kam dojdete, ale je jím vlastně to vaše partnerství.

A way of life

jsme nevinní a to je dar, 

co dáváme si v ranním tichu

ustojím, cos vlastně dal?

to lechtají tě slova k smíchu

nemusíme už nikam jít

dosahuj neviny v přítomnosti

mít vše znamená být

partnerem být i bez náplasti

důkazů své ceny vlídné

nevina znamená, že nemusíme

trestat sebe a srdce klidné

znamená, že svět je zpět a víme

kdy pochopíme bludy kruhu
čáry bolesti toho, co nás odděluje
jsme dva z jednoho druhu
červení z toho, co nás zabarvuje


láska zná lásku, dávat je darem
nevinu žijem právem veta
nejpravdivější pravda je, že hrajem
silou zdroje k uzdravení světa

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------

Dejme pryč vše, co stojí v naší cestě k své nevině. Zavři oči a představ si, že stojíš před Bohem, který ví, že jsi nevinen. Láska zná jen lásku a nevina zná jenom nevinu. Soudit by tě měla jen tvá vlastní nadutost.
A čím více jsi nevinen, tím více můžeš dávat a přijímat vše. Mistrovství života v partnerském vztahu je ochota být nevinen v přítomnosti toho, koho miluji.

pro Boha (I Dreamed A Dream)

foto: Martin Císař

nedávám nic víc než to, co mám v sobě

přátelství, lásku a vroucí něhu míst

ty oči jsou tím, co nepodléhá době

tím něžným zmatkem, co se nedá číst

nepronikající mocné nekonečné kouzlo

svůdné, jak pohasínající obloha

melancholické by nocí sklouzlo
přicházející v sobě k tajemství, co se zdá

co objevíš a co způsobí v pohledu ženy

že v nás začne klíčit láska tvá

protože ty nejsi pomsta, vážený

donutíš nás všechny se tvé lásce vzdát

Michal Zachar

.................................................................

Láska je to, co je na světě nejsilnější, 

přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.

Patříme (We belong)

vzlétni, když dáváš lásku

povětšinou staženou sny

pádly povídáš na otázku

kdo tě samou láskou sní

byla jsi loutkou minulost

co žila si z nepochopení

odrazila a loďkou most

letící píseň vysvobození

duše čas ženské krásy

každý samostatný svět

nemáme zapnuté pásy

stačí srdcem povel vzleť

začnu novým příběhem

odvanu tyhle bouře pryč

prokousám se sama ven

jsem si sama v sobě klíč

kam patřím zas hledám

já teď tomu, kdo odpoví

jen své srdce ti předám

patříme k sobě, srdcoví

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Krásné je všechno, na co se díváme s láskou.

Tvoje láska znamená všechno (Your Love means everything)

foto: Pavel Hrádek - 2009

tvoje láska znamená všechno

vědomí uvědomění určit směr

a prostředí náš pokus smetlo

strávit blízko samotu navečer

láska je milost zlých pokušení
pro dobro vor ze semínek svod
kapky to možná až tak neocení
ale určitě jim láska přijde vhod

plaveme volně životem a píšem
asociace těch, co jsou za plotem
setkání soumraků a slunce křížem
tajemství tenké tmy být hobbitem

ten tlustý mě hladovému nevěří

bráníce mi v tom něžném dotyku

lepkavý sníh létá, jak snů pápěří

vyprosit si pár pokušení k jazyku

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------------------

Kdo miluje, ten se neptá co dělat.

Když mluvíš k andělům (she talks to angels)

ptám se tě, když mluvíš k andělům

jestli jsi doma a nebo spíš?

hlavičky trháš, jak z jara podbělům

jsou chvíle, kdy se i skvíš

ptám se tě, když vnímáš a jsi mimo

jak dlouhá musí být bolest

život nám zpívá jen dál fortissimo

otvor, kterým se dá prolézt

ptám se tě, když miluješ se peklem

v duši trpících jsi představ

koláče v troubě už trochu speklé

kde je klíč od těch sestav?

Michal Zachar

.................................................................................

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také. Láska proto spočívá i v tom, dokázat se smířit s nedostatky toho druhého.

Válka srdce (Holland)

když zpíváte slunci v dýchání

a zastavíte se nad pohledem

smrt života přehled přistání

co máme sami před výhledem

kolik má vlna životních skvrn?

když toulá se mořem sama

kdo pohltí ji, když sebe je pln

oceán, co dělá z vln drama?

voláme nad ránem po kráse

my jsme, vstává svět i uléhá

válka srdce je návrat v čase

kdo komu v nás si tu podléhá?

Michal Zachar

................................................................................

Jen láska zná umění jiné obdarovávat a přitom sama bohatnout.

Panovnice lásky (Reign Of Love)

a v tom panování
lásek, co nám lžou

obrázek k zanechání
když tě nenačtou
kompjutry našich hlav
ve kterých vládnem
prý aby nebyl dav
a tys jen plátnem
milujeme postižení
spirálek svých lásek
profil k nezastižení
facebook se zasek
svoláme pyšnící
své chaty do chat
vesmírní bídníci
tak to jsem dopadl
koukej se zmocnila
jak vládnout rukama
lidé, jak Ludmila
kreslící neznáma
obrazy vzpomínek
průletů z lásek most
ten tvůj je kamínek
obrazů pro radost

Michal Zachar
...............................................................................
věnováno tvorbě Ludmily Krestešové

Pryč (Gone Away)

a tak tady zůstávám

jsem jako ty stopy

jsem jen trochu sám
bolí, že neuchopím

pokaždé když přijdu
jsem jako ty stopy
ze sebe jen si vyjdu
mezi naše hroby

chtěl jsem ti říct dík
jsem jako ty stopy
za to, žes dala mžik
života do synkopy

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------
věnováno Marii Motlové

Když je zima (When It's Cold I'd Like To Die)

když je zima chtěl bych zemřít

jen pro mne sníh napadá

a vztyčit si jasný zenit

ve tvých zásadách

pro klid touhy v hříchu znění

odevzdáním tmy do rukou

lásky se v lásku změní

touto výlukou

odcizení zim už mi nedává

sílu plavat proti všem

díky, že zvědavá

plyneš dnem

Michal Zachar

.....................................................................................

Být churav láskou - to je důvod zemřít. - Dante Alighieri

Bijící (End of the line)

bijící dosud jde a kam

my slyšící!

s láskou naslouchám?

ozvi se křičící

po hladu jsme nasycení

když odbíjí!

startem krásy odsouzení?

zdobením na šíji

k samotným hranám bran

malí se skrčte!

čemu s tebou podléhám?

vtahován srdcem

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Někdy nahlédneš do srdce na místech, 

kde bys to nikdy nečekal. 

Život je krásný. 

Bohu díky...

Podívej se odsud (Fly Away From Here)

ptát se mě jestli jsem si všimnul?
je stejné jak zakopnout o pyramidu
když jsem tě poprvé jen minul
byla jsi jak nálož kyanidu
otrávíš zorné pole sírou pekla
jeden se málem bojí povzdechnout
chci být ohně kapkou, co stekla
tělem na střídavý proud
dívám se do hlubin a po duši
kolikrát dopadnou tvé vlasy na zem
díváš se na ně protože netušíš
jak jsem do tebe blázen

Michal Zachar

.................................................................................

Amor, když do srdce vnik, divoce zmítá se v něm, uličník.

Luna Isis (Alisamadim)

zas slýchávám tvé boky

šelestit v ránech nad řekou

vracívám se a rána jsou mi soky

když pohnou se sochou sotva stoletou

a taky na tobě ulpíváš

říkám si sobě oči mžourající

to sválo listí v lese, kam chodíváš

čekajíc jen další zbytečné noční cestující

milovat duši nejednou

tělem dávajícím do srdcí klid

zase mě boky, jak listy pozvednou

láskou jsi jen pro ty, co vidí v očích svit

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------------

Photograph: Alexander Merricks + Model: Luna Isis

Láska je tanec, který se dá tančit kdykoli a na cokoli.

Panna a netvor

a tehdy takhle hrál

to bylo v nočním tichu

ten, kdo tvář ti vytesal

dávajíc svému hříchu

jak já jsem se jen ptal

když naše duše bolí

že láska spustí cval

a letí všude po okolí

bez toho, že by vítr vál

ti vlasy hrají větrem

když všude plno skal

a ty jsi jenom světlem

kolikrát taky jsem si přál

skoro netroufám si říct

to, aby život byl jen bál

kde v očích ti chci číst

a já jsi v nich ten král

co snímá kletbu zlou

já možná hledám grál

když tvoje oči žhnou

ve sněhu, co už tál

jsem vody našel dost

zas srdce táhnu dál

deváté srdce pro radost

Michal Zachar

.......................................................................................................

Žít jenom proto, aby člověk žil, to je dost málo. 

Život musí obsahovat hodnoty, pro které stojí za to žít.

Možná...(I Miss You Every Moment)

možná, že ze závisti...

možná, že hrnek s čajem...

možná, že šustí listí...

možná, že jen si hrajem...

možná, že jsou i jiní...

možná jde o velbloudy...

možná jsem srdcem líný...

možná jde o silné proudy...

možná se spoléháme...

možná že napodruhé...

možná, že zaléváme...

možná, že co je suché...

možná jsou diamanty...

možná, že za dar nebe...

možná, že s exulanty...

možná, že srdce tepe...

Michal Zachar

------------------------------------------------------------

Svět se ničeho tak nebojí jako nové zkušenosti,

protože ta nahradí tolik starých zkušeností.

I miss you

když zrnka času utíkající hodinám

a za pět minut dvanáct píšeš čas

kdo rozeběhnul ten stroj, já se ptám

 a marně hledám ve tmě jas

kam šli ty kroky a co vše se děje?

otázky dávajíc očím pozornost

utrousilo srdce kousek beznaděje

a řeklo, že dál už nejde, dost

co zkoušíme otočit svým časem?

slova? smrt? lásku, co zbývá?

své kroky volající pevným hlasem

miluji tě - to je, co ve mně splývá

Michal Zachar

..................................................................................

Přízraky (Chop suey)

láska je mistr

co nebere žáky

učí být kanystr

nás za hořáky

zahání překážky

u naší povahy

účinky vyrážky

sypeme z výstrahy

zkoušíme naplno

rozpálit do běla

jatečnou skvrnou

nábojem do děla

bystříme o duši

hladíme zázraky

trháme si růži

z Jericha přízraky

Michal Zachar

..............................................................................

Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...

Eso (Shadow on the wall)

jsem výtah do nebe

a sjíždím do pekla

zamilován do tebe

ano tys mě vypekla

přecházím překážky

říkám mám tě rád!

drtím tě do podrážky

píšu si tě do ztrát

jdu na divnou kartu

ústa se dotkla ničeho

do praskliny na rtu
vdal jsem svatého

sex bez lásky je pryč

a ty jsi tady sama

zlomil´s zámku klíč?

aby bylo drama?

sazím se, že stačíš

možná na to, co máš

než srdcem stlačíš

krev, kterou mi dáš

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------

Láska je slepá a láska taky otevírá oči. A tím, co je uvnitř našich hlav, se navzájem lišíme stejně jako se lišíme tím, co máme zvenčí.

Můj anděli (Mon ange)

nikdo nás nezachrání

to před samotou vran

a že křídly bez přestání

mávej do všech stran

můj anděli, kdes stál?

když rozloučení mává

v žilách ženeš krev dál

pláče i tvá hlava plavá?

samota nesluší nikomu

a i když to říkáš znova

nic netíží jádro atomu

víc než prázdná slova

Michal Zachar

-----------------------------------------------

Více významu, méně slov.

Stojící v zimě (In The Cold I'm Standing)

jsem hmota bez formy

a tu mi dává čas

co dávám za normy

a pouštím si je v nás?

jsem láskou beznaděj

a jsem já celá role?

mám vliv na každý děj

nahoře tak i dole

jsem kdosi v prostoru

kdo chápe jiné?

a kráčejíc v mramoru

zářící do jediné

jsem jen chvíle dotyků

a mých pozorností

než zmrzneš v návyku

už jsem se dlouho postil

Michal Zachar

.............................................................................................

Celý svůj život jsem prožil mezi mudrci a nenašel jsem pro člověka nic lepšího, než je mlčení. A uvědomil jsem si, že s jednou láskou člověk v životě nevystačí, ale dostane se s ní nejdále.

Jeruzalém (Jerusalem)

když opouštíš se navždy

a tvá duše volá navěky

to, jak děkujeme každý

v divadle život za štěky

kolem nás poletuje život

se svými křídly motýla

jak zedník klade zdivo

domu, co tvaru nabývá

a když  postavíme chrám

zavěste zvony na zvonici

je to ten, co nám byl přán

na naše srdce čekající

Michal Zachar

.......................................................................................

foto DANTE ART PHOTO

Podstatou vztahu nejsou jizvy, minulost, budoucnost ani přítomnost, ale dary, jež v sobě nacházíme v důsledku toho, že ve snaze nalézt pravdu překročíme hranice vlastní rozmazlenosti a stavu, kdy se obětujeme v kolotoči všemožných rolí a pravidel.

Dotýkání (Blessing)

zas jdeme spát

děti nedospělé

k dotýkání ztrát

jsme osamělé

kdo otvíráš brány

těch snů, co spí?

komu jsou přány

když jsme tví?

dotýkám se tě

Bože uvnitř sebe

a ty na parketě

srdcem třepeš

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------

V den, kdy se žena vzdává tobě, dělá, jako by ti prokazovala kdoví jakou milost. Avšak vytkneš-li jí, že se vzdala jinému, odpoví ti, že onen dotyk je příhodou bez jakéhokoliv významu. Neznajíce významy svých dotyků a jejich sdílení s ostatními jsme takto v ruletě zvané život jen placatou otáčivou plochou poskytující prostor kuličce.

Potřeby (Nine gate)

jako když zapaluješ lampu

se rozhořela duše má

jako když na startu trampu

shoří chvíle vítězná

jako když tvoje láska bodá

a nerozumíš ničemu

jako když tě lov jen hlodá

chceš patřit prvému


jako když potřebou bolesti
vytváříš zase znova
jako když odpor pro štěstí
hledá tvá bosanova


jako když nenaplníš potřeby
a zůstaneš sám stát
jako když ti srdce poklepy
říkají ať jdeš psát

Michal Zachar
-------------------------------------------------------

A´t už jsme se zastavili kdekoliv, vždy můžeme jít dále. Utrpení znamená, že tomu právě teď jen nerozumíme. Ale to není důvod pro to nejít dál...

Jsi (Nine gate)

a pěšáci znavení jdou

jak s větrem plným deště

a prázdné hory lžou

to, že nejsi hvězdou ještě

zářivá bez výhrad

a oslnivá pro oko je dar

možná tě nemá rád

každý z nás, kdo vidí dal

opravdu poznat sebe

je být hvězdou s deštěm

a nepřevýšíš nebe

je čas to uchopit už pevně

uznávám ducha v nitru

ve vlastním já, které je darem

spáči k vlastnímu jitru

když stáváš se svým jarem

a pro ty všechny pěší

co hledají ve hvězdách my

jsi ta, co lampu věší

ten zázrak lásky do naší tmy

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Uznej, že jsi hvězda a dovol, ať se ztratí všechno, co ti brání zářit. Rozhodni se, že nikoho a nic nebudeš využívat k tomu, aby ses držel zpátky. Rozhodni se naprosto a bezvýhradně milovat. Protože nic jiného tě už není hodno. A nebylo a nebude.