zas hledám cestu k staré lodi
ležící na setkání dvou břehů
vlevo i vpravo se sbíhá a zplodí
jen jednu energii, lásku, něhu
roztavit ty své směry a ochladit
život pronikáním skrz naskrz
a jen ze dvou teď jedno sesadit
říct rukám plným světla - zadrž
nemačkej, nechytíš si ani gram
sjednocením svých protikladů
to tobě vše do rukou vzdám
vesmír stvoříme si z prstokladů
Michal Zachar
-----------------------------------------------------------
Každý z nás si tímto prošel, láskou či zklamáním. A všichni víme, jaké je to když ztratíme to jediné, na čem nám nejvíce záleží. Ta bolest se nedá popsat slovy. Nikdy nás to nepřestane bolet, tak abychom na to úplně zapomněli. Lepší je se nesnažit zapomenout. Ale poučit se z chyb, které jsme asi udělali a neopakovat je. Jednou přijde náš čas a my pochopíme, že je tu někdo lepší. Kdo bude opětovat naše city a nebude si s námi jen hrát. Přijde někdo, kdo by Vám ukázal cestu. A vrátil naději, že láska není jen pět písmen. Protože to slovo má pro někoho velký význam. A za to mužeme být vděční.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ