vracím se domů
do svého úkrytu
řadou těch stromů
kvetoucích v úsvitu
na místo v srdci
kdy kdysi skvělá
lásko sem vtrhni
to byla řeč smělá
kde zpíval potok
nad ploty topolů
teď života motto
lidských svévolů
vztah zde nebyl
prázdný vzhledem
s přibitými středy
a smrt pod dohledem
tak si říkám dost
i nočním pocitům
duše je intimní host
dejme zas Boha Levitům
Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------
Láska zmenšuje svět a zvětšuje domov.
Někdy jsou jím ruce, do kterých můžeš plakat
a které mohou pohladit tvé srdce.
PS: tu fotku jsem tam dal pro ty, co si myslí, že si z nich dělám srandu, když jim říkám, že pocházím z vesničky, co měla 58 popisných čísel a my byly to č.57...
Někdy jsou jím ruce, do kterých můžeš plakat
a které mohou pohladit tvé srdce.
PS: tu fotku jsem tam dal pro ty, co si myslí, že si z nich dělám srandu, když jim říkám, že pocházím z vesničky, co měla 58 popisných čísel a my byly to č.57...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ