to když rozletíš se dál
kdo poutá klíče od tvých bran?
lásku tu ti beze zbytků dám
a nevadí, že sám usínám
tvořím ji a je tak opravdová
bez podmínek obchodu, co kdyby
zas vědomím si stoupá znova
k cestám trhajícím pochyby
láska dává vše a nepodrží nic
čeho se ale drží tak úpěnlivě v nás?
chtít radovat se a přijímat jí víc
srdce otvíráš a přesahuješ čas
Michal Zachar
................................................................................................
Největším štěstím v životě člověka je vědomí,
že nás někdo miluje proto, jací jsme,
nebo spíše přesto, jací jsme.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ