Naše pravdy (Our Truth)

máme svět sevřený
v dlani leží kus od ruky
leží sám zatčený
zkoušejíc souzvuky
s naší pravdou dne
za námi přichází dospělí
otevřem hlavy hned
i pro to, co nechtěli?
dáváme si otázky
bez možností odpovědí
rachotíc oblázky
lásce bez obětí
žít pro existenci
dávajíc svým rodičům
darem oslavenci
patříme k zářičům
svit naší pravdy
bude tím, co osloví tě
zasety už navždy
otevři se mi dítě

Michal Zachar
-----------------------------------------------------

Každá generace se usmívá nad svými otci, směje se dědečkům a obdivuje pradědečky. Stejně tak i své matky, babičky a prababičky. Žít pro smysl existence i podle jejich přání. Vědomých i nevědomých. Byli to programátoři našich životů. A to jak dosáhnout své životní rovnováhy je obrátit se mnohdy nazpět ke svým rodičům; odpustit a vyvážit naší láskou jejich dary nám. Odpustíme-li jim jejich nedokonalost, kterou je mnohdy viníme z našich nezdarů, urovnáme naše vztahy (matka) i práci (otec). A až je takto do sebe začleníme, objevíme poklad, který každý z nich pro nás představuje. Stačí si to jen představit. Obejměte je a přijměte je ve svém srdci. Rozpustí totiž vaše JÁ a umožní, aby vzniklo TY. To podstatné z obou.