někdy si povídáme o dětech
o tom, že vaše děti nejsou vaše
a to tady teď i pak po letech
synové a dcery ŽIVOTA, ne naše
přicházejí skrze vás, ale ne od vás
a třebaže jsou celý život s námi
nepatří jim nic než čas, smutku i krás
nepatří nám svou duší, svými hrami
můžete dávat všechnu svou lásku
nedáte jim nikdy svoje myšlenky
můžete dát dům tělům, uhladit vrásku
nedáte nic duším, hru s písmenky?
můžete se snažit být jako ony
nedělejte z nich však sobě podobné
život nejde nikdy zpět a bez opony
co bylo včera, je už dnes nevhodné
jste luky a děti vaše vystřelené šípy
vidíte terč a míříte, aby letěli daleko
napínání rukou je vaší radostí, že štíty
proráží, aby se stali alfou i omegou
Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Ahoj Julie! Vzpomínáš si na mě? Jsem tvoje matka.
Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila...
Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ