MUDITÁ (Radost)

já se určitě vrátím

řekla jsi a byla radost

mezi námi neztratím

ani jeden schod a dost!

život je v krátkosti

nečekat na jednoho!

a jen na velké radosti?

když jich není mnoho?

umění žít je milovat

a nikdy nemít dosti

dokázat se radovat

i z drobných maličkostí

narodíš se a jsi zde

a umřeš bezpochyby

když mezitím nalezneš

radost, co ti ještě chybí?

Michal Zachar

...........................................................................................

Zármutek sneseš sám, ale radost musí být sdílena.

Brahmavihára v pálí i v sanskrtu znamená „Vznešený příbytek“. V buddhismu se tímto pojmem označují čtyři stavy mysli (přesněji mentální formace), jejichž rozvíjení je velmi doporučováno :

• mettá - nepodmíněná a nesobecká milující laskavost 
• karuná - soucit ke všem bytostem bez rozdílu a úsilí být užitečný sám sobě i ostatním 
• muditá - radost z radosti druhého 
• upekkhá - vyrovnanost, klidná mysl 

Jsou nazývány „vznešené“, protože představují správný způsob chování k druhým bytostem. Jsou nazývány „příbytky“, protože by se měly stát stálým rysem osobnosti, spíše než místem krátkých a řídkých návštěv. Jsou také označovány za „bezmezné“ (appamaňňa) stavy mysli, protože by neměly zůstat ohraničené na jednu skupinu bytostí, ale měly by být rozvíjeny stejnou měrou ke všem živým tvorům. Jsou neslučitelné s nenávistnými stavy mysli (dosa).

Aby byly tyto kvality plně rozvinuty, doporučuje se je mít nejen za principy jednání a náměty k přemýšlení, ale také je používat jako témata systematické meditace. Ta navíc vede k hlubším meditačním pohroužením, neboli vyšším stupňům mentální koncentrace, tzv. džhánám, které dále slouží k rozvíjení vhledu do pravé povahy jevů a tím k dosažení nirvány.