Psí počasí

jsem neúplný

jsem bez tebe

jsem zášti plný

jsem bez nebe

otvíráš mi lásko

co sám neumím

odmykáš krásou

ať nejsem zlým

dáváš polena

do krbu život

dýmem hořelá

ty jsi lodivod

jak přiznat si

že dáváš víc

i psí počasí

šiškou z borovic

jak žena snů

žiješ svádivá

rozpouštíš tmu

lásko hřejivá

Michal Zachar

-----------------------------------------------

Vezmi lásce iluzi a vezmeš jí všechnu potravu. Každý obdiv pomáhá lásku pěstovat, ať je to obdiv tělesný nebo duševní. Ostatně ženě se nikdy nemá říkat nic, co nemůže dobře pochopit. Hloubá nad tím, a často nesprávně. A když hloubá nad něčím, co je nejasné a záhadné, skončí to obyčejně špatně. Uklouzne jedno slůvko a jeho postupné odrazy rozloučí to, co k sobě lnulo. Kolikrát se stane, aniž se ví jak, že srdce se nepozorovaně vyprázdní jen proto, že je zasáhlo slovo nazdařbůh pohozené. Milující najednou pozoruje, jak jeho štěstí mizí. Nic není hroznějšího jak puklá nádoba, jejíž obsah pozvolna, ale nezadržitelně uniká.