klíč, co v srdci máš
je to tam uloženo, jako v nebi
jsou déšť a hrom
a když se zeptáš
otázkou položenou, dobře je mi?
v pěstích ti buší zvon
a když to přijde
život v záměru se dotkl žil
a vklouzne tiše hluk
to hvězda vyjde
znamení úderu, že jsi tu byl
srdcem zpíváš zvuk
skřivánek, co nezávidí
nečetl pouze sebe, Nietzscheho
a tomu zvony tiše zní
a tak z chrámu lidí
sečetl sílu nebe z ničeho
od srdce k srdci hromů srdečních
Michal Zachar
-------------------------------------
poděkování všem, kdo nám zvoní na naší cestě...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ