stavidla snů otvíráme
hlavně k ránu, kdy se zdává
že sem tam duši zhasínáme
když slunce nocí vstává
stavidla znamenají plány
co vytahujeme dál do hlav
spouštíme dobré i zlé krámy
stoupni si tamhle pod splav
valící řeky snů naše i cizí
jedno nám však nabídla
otázku, kam vlastně zmizí
když otevřeme stavidla?
Michal Zachar
...........................................................................
mé sestře Blance
Není vítězem, kdo bojoval a zvítězil.
Ale ten, kdo miloval, zrazen byl a odpustil.
Ale ten, kdo miloval, zrazen byl a odpustil.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ