Pro růže

zas hledám pocit

že láska neumírá

když jsi pro cit

žil, že zbyla díra

v srdci už svítá

a měj ráda dál

jak vlastně říkáš

kdo by o to stál

přejme si lidi

i hezké počasí

dokázat, že svítí

slunci nemusíš

vstávám teď ráno

s růži na stole

mám odestláno

jdu do boje

 s tím, co je v nás

co tvoří náš stín

tak platíme zas

láskou trápením

my tvoříme sny

co nutí nás jít

slunci dát dny

a pro růže žít

Michal Zachar

...............................................................................

Pro ženu, která je tou růží mého života.
Která pochopila, že i přes své trny nemusí čekat na to, až ji uchopím.