řeči se do květu seběhnou
vedle slunečnice nejsme sví
mnoho lístku má najednou
stejně roztomilá je i lilie
někdy mi přijde rozkošná
někdo si myslí, že ho zabije
když se v umění nepozná
trávíme své dny hledáním
podstata žití se nedá naučit
ta je skrytá v odhalování
s úctou kráse můžeme žít
odhalená je tvoje povaha
zrcadlíš se na dně hladiny
tak svlékni sebe do naha
a neboj, nejsi ten jediný
Michal Zachar
-----------------------------------------------
Jarce a Věrce
Včera jsem byl chytrý, proto jsem chtěl změnit svět.
Dnes jsem moudrý, proto měním sám sebe.
Dnes jsem moudrý, proto měním sám sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ