Jsi

jak chtít letět dál

jak svítání smést

čeho jsem se bál?

nechtěl se plést?

pořád jsi mojí tůní

ve které nacházím

tisícovku těch vůní

rozvinou se na přání

hořícími prameny

hluboká pole těžná

nad mými rameny

moje sova sněžná

tak leť si dál a výš

jen svoboda je cíl

co jsem si vzal, víš

a proto jsem tu žil

Michal Zachar

.....................................

Každý je takovým, jakým ho Pánbůh stvořil,
a mnohdy ještě horší.