mihotání svíček
v našem pokoji
nestačí zahnat tmu
mačkám ten míček
co dalas mi předloni
dotyk dávám snům
plamínky letmé
hřejí až do běla
když dostanou sen
poslepu ve tmě
říkám, cos nechtěla
a míček letí ven
když podzim sedá
do krajních poloh
vzpomínky zhasnou
tvář tvá je šedá
kdo vlastně pomohl
teď letí tu tmou
Michal Zachar
------------------
Někdy může naprosto nepodstatná událost
změnit všechno krásné v okamžik úzkosti.
Lpíme na hledání smítka v oku a zapomínáme
se dívat na hory, pole a olivové háje.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ